Třetím nejnavštěvovanějším místem ve Španělsku je Alhambra, středověký komplex maurských paláců v Granadě. Na druhém místě je Museo del Prado v Madridu. Nejvíce návštěvníků zajímá ikona Barcelony – Sagrada Família. Jedno ze sedmnácti španělských autonomních společenství, Katalánsko (Cataluňa), má rozlohu tří středočeských krajů. Jeho hlavním městem je třímilionová Barcelona. Býčí zápasy jsou zakázány.
Den: 1. Pátek, 15. ledna 2016
Zase jsem jednou nalítl internetové nabídce a zakliknul jsem si letenku, čtyři dny a tři noci v Barceloně za necelých sedm tisíc korun. „Sendvičový“ výlet. První a čtvrtý den na cestách, druhý a třetí den ve městě. Z Letné do nekuřáckého tříhvězdičkového hotelu Sagrada Família za dvanáct hodin. Autobusem z Florence do Bratislavy – pět hodin. Letadlem z Bratislavy do Girony – dvě a čtvrt hodiny. Autobusem z Girony do Barcelony – jednu a čtvrt hodiny.
Den: 2. Sobota, 16. ledna 2016
Místního knihkupce napadla v roce 1882 myšlenka postavit ve městě katolický chrám. Koupil pozemek v přepočtu za dnešních dvě stě sedmdesát euro. Výstavbu nabídl jednatřiceti letému architektu Antoni Gaudímu. Ten výstavbě nekonvenčního gotického chrámu Sagrada Família (Svatá rodina) věnoval dalších čtyřicet čtyři let svého života. Než ho poblíž chrámu zajela městská tramvaj. Neměl u sebe žádné osobní doklady. Když o tři dny později zjistili v místní márnici, že je to „boží architekt“, vypravili mu státní pohřeb. Ani devadesát let po jeho smrti není stavba dokončena. Z osmnácti věží (12 apoštolů, 4 evangelisté, Panna Marie a Ježíš Kristus) je dokončeno osm. Ale prý se to všechno stihne do roku 2026, do stého výročí úmrtí geniálního architekta.
Vše je odpuštěno. Od rána je nádherné sluneční počasí, patnáct stupňů nad nulou. Co víc si můj nikon může přát? V půl jedenácté jsme vyrazili na pětihodinový „Půldenní XXL okruh Barcelonou“ se slovenskou průvodkyní. Začali jsme venkovní obhlídkou Sagrada Família. Následovalo Katalánské a Španělské náměstí, hlavní obchodní třídy (La Rambla a spol.), gotická část města a přístav Port Vell. A také dvě další Gaudího mistrovské stavby. Casa Battló a „La Pedrera“ (Kamenolom), třípatrová rozsáhlá modernistická budova, představující fasádou Středozemní moře. Na prvním poschodí měl majitel byt o rozloze tisíc pět set metrů2. Po rozpuštění česko-slovenské turistické skupiny jsme se byli podívat na druhý konec města, do parku Guell, odkud byl hezký výhled na město. A také do místní tržnice, kde měli čerstvé ústřice, čerstvý mangový džus a čerstvé prasečí hlavy. Pořídil jsem si kšiltovku.
Den: 3. Neděle, 17. ledna 2016
Fotbalový klub FC Barcelona si vymyslel a v roce 1899 založil švýcarský podnikatel Hans Gamper. V prvním utkání FCB podlehla anglickým přistěhovalcům 0:1. Dnešní stotisícový stadion Camp Nou stojí od roku 1957. Dvanáct let za FCB hraje 169 centimetrů prťavý fotbalista z jiné planety, fantom, Argentinec se španělským občanstvím – Lionel Messi.
Celodenní „jdi, kam chceš“ program zahájila naše dvojice za osmnáct euro dvouhodinovým tichým obdivováním interiéru Sagrada Família a jeho dvaceti devíti kaplí. Nacvakal jsem několik set fotek. Někdy pěšky, někdy metrem (jízdenka na deset jízd za 9,90 euro) jsme postupně viděli Vítězný oblouk, místní zoologickou zahradu, budovu Katalánského parlamentu, městský park, ve kterém se povalovalo tucet zelených papoušků a spousta piknikujících lidí. Na stromech vyseli těžké, zralé pomeranče. V altánu tancovalo několik párů Barcelonské asociace swingu. Dotáhli jsme to až na pláž Barceloneta. A metrem se dvěma přestupy na Camp Nou. Čtyři hodiny před zahájením vyprodaného ligového zápasu FCB-Atletico Bilbao. Vstupenky od 53 do 154 euro. Kolem se už začali objevovat první desítky fanoušků. A prodavači zaručeně pravých vstupenek s velkou slevou. Dívat se na fotbal alespoň v hotelové televizi nešlo, protože nebyl k dispozici placený kanál.
Den: 4. Pondělí, 18. ledna 2016
Ráno jsem se na internetu dozvěděl, že ve třetí minutě utkání fauloval brankář hostí. Messi proměnil penaltu a Bilbao hrálo už jenom o deseti hráčích. Začal gólostroj Barcy, 6:0. Po snídani jsem zaplatil na recepci 4,29 euro městskou taxu a vyrazil na dvanáctihodinové putování, jenomže opačným směrem. Z plus patnácti do mínus deseti stupňů. Byl to hezký výlet. Nezbyl čas na prohlídku hřbitova Montjuic. Před odjezdem z Prahy jsem zapomněl zhasnout světlo v ložnici.
