ASIE

Filipíny 15. listopadu – 8. prosince 2013

V polovině března mi jedna cestovka sdělila, že předvánoční zájezd po šesti zemích Střední Ameriky je už vyprodán. Moje náhradní řešení padlo na 7 107 ostrovů, ostrůvků, útesů a korálových atolů, z nichž 2 773 má jméno a pouhých 426 má rozlohu větší než 2,5 km2. Ostrovy se dělí do tří skupin: Luzon, Visayas a Mindanao. Administrativně se republika dělí na 17 regionů (8-3-6), 81 provincií (39-16-26), 131 měst, 1 497 obcí a 41 994 malých obcí. A v těch regionech, provinciích, městech, obcích a obcičkách žije 99-100 milionů Filipínců. Každý den zde proběhne na dvacet zemětřesení a každý rok dvacet tajfunů. Tam by se mi mohlo líbit.

read more →

Indie 6. – 12. říjen, 27. říjen – 4. listopad 2012

Došli jsme k Manikarnika, největšímu a nejdůležitějšímu ghátu – krematoriu, kde se denně spálí přes dvě stě mrtvol, přes dvacet každou hodinu. Na jedno tělo je potřebných dvě stě kilo dříví.
Na břehu řeky Gangy, brzo ráno, se na mě dva svatí muži usmáli, abych se prý nebál, že posvátná řeka je dobrá na hlavu, srdce a plíce. Sešel jsem pět žulových schodů a – ponořil se. Po půl hodině jsem vylezl z vody. Svatý muž mi řekl: „Ganga man“ a já jsem si naplnil čtvrt litrovku od listerinu svatou vodou.

read more →

Nepál 13. – 26. říjen 2012

V úterý mi kapitán vyhlídkového letadla ukázal na jeden z právě prolétávaných vrcholů a řekl: „Mount Everest“. Ve čtvrtek byla kolem nás nádherná himalájská příroda, zurčící horské potoky, kaskádovité vodopády, rýžová pole a podhorské vesničky. A před námi několik sedmi a osmitisícovek a první z 3781 žulových schodů různé délky, šířky a výšky. Právě začal pětidenní trek kolem Annapuren.

read more →

Mongolsko 7. – 19. srpna 2012

„Sajbajnu“ znamená v mongolštině „Ahoj“, „Bajerlu“ je „Děkuji“ a „Ger“ je „Jurta“. Mongolská jurta má nejčastěji průměr 550 cm. Na 160 cm vysoký válec (zevnitř obvykle vyztužený dřevěnou mřížkou) je posazená kuželovitá „střecha“ s otvorem uprostřed pro komín. V obchodech je k dostání za 400-500 tisíc tugriků (300-400 USD), což je zdejší průměrný měsíční plat. Mladomanžele si ji někdy kupují jako svůj první byt.

read more →

Bajkal 29. července – 6. srpna 2012

Na irkutském trhu jsem si pořídil 300 gr čerstvě uzeného lososa, 200 gr letošního červeného kaviáru, bochník borodinského chleba, osminku másla a jeden kousek uzeného omula, pstruhovito-lososovité ryby, která žije pouze na Bajkalu. Zážitkem byl také adrenalinový výstup po čajové cestě, kterou Kozáci na koních vozili přes Mongolsko do Číny kožešiny a vraceli se s čajem. To se jim to stoupalo, když si vozili svůj na koňském zadku. My jsme se na turbázu pod vrcholem Piku Čerskovo (9,8 km treking, 1 440 m n.m.) štverali, brodili, přelézali skály i kořeny stromů.

read more →

Bali 10. – 18. července 2012

Indonéská ústava uznává náboženství, které má jenom jednoho Boha. A protože jich má hinduismus tisíce, včetně tří nejdůležitějších („Svatá trojice“: Rahmán, Višnu, Šiva), tak tím jediným Bohem je Janvidi, o kterém málokdo slyšel. Podle průvodce v chrámovém komplexu Besakih je pro dosažení naprostého štěstí potřebná harmonie s Bohem, s lidmi a s přírodou. Vrak americké vojenské lodi Liberty se za půl století obalil korály, nastěhovaly se do něj různé ryby a stal se vděčným potápěčským objektem.

read more →

Jáva 30. června – 9. července 2012

Po osmi hodinách letu z Dubaje jsme přistáli na největším z 17 508 ostrovů nejlidnatější muslimské země na světě. Sedm stupňů pod rovníkem. Borobudur – největší buddhistický chrám (stupa) na světě. Složený ze dvou milionů lávových bloků bez kousku cementu, spojovaných „zámkovým“ systémem. Nejslavnější turistická atrakce a největší jednolitá architektonická stavba celého souostroví. Pouze ropný průmysl přináší do státní pokladny více než tabákový průmysl. V Indonésii vykouří ročně přes 60 % mužské populace celkem 220 miliard cigaret.

read more →

Korea 9. – 11. listopadu 2011

Když jsem se zeptal na ČSA, co mohu udělat se svými 85 000 body, řekli mi, že třeba v bussiness class obletět celý svět. Zvolil jsem si Havajské ostrovy. Praha-Soul-Honolulu-Los Angeles-Paříž-Praha. Závěr ze 24 hodin v Soulu: Korejci jsou jiní než Japonci. Vyšší a hlučnější. A holky méně hezké. A Soul je daleko neuklizenější než Tokio. Nikde jsem neobjevil kšiltovku do sbírky. To se mi stalo naposledy na Vánočním ostrově.

read more →

Japonsko 5. – 18. října 2011

Populární „must to see“ Tokyo Tower (333 m, Eiffelovka má 324 m) a nejvyšší věž v Japonsku – Tokyo Sky Tree (634 m). V Kyotu k „must to see“ patří Císařský palác, Zlatý Chrám, Stříbrný chrám a hrad Nijojo Castle. Z hlavního města ostrova Kjušú, Fukuoka jsem se narvaným šinkanzenem vydal k domovu: 630 km do Osaky za 160 minut a vlakem do Kyota za 30 minut. Ve městě Nagoya se každou 35. minutu koná svatba a každou 106. minutu jeden rozvod. Ginza – nejdražší z nejdražších částí obchodních ulic světa. Téměř každý obchod měl svého livrejovaného hlídače, některé výkladní skříně se nesměli fotit ani zvenku.

read more →

Thajsko 4. – 18. března 2011

Bangkok -Město andělů, jedno z nejšpinavějších hlavních měst světa, „Benátky Východu“. Odpoledne jsem navštívil na pattayské dvacáté ulici „Thai Massage by Blind Men“, Dům slepých masérů: 72 mužů a 37 žen. Dvě hodiny masáže mě vyšly levněji než polévka tom yam. Přesně ve 21:30 v paláci Alcazar, začala hodinová „Transvestit Cabaret Show“. Dvě stě účinkujících pro tisíc návštěvníků. „Ostrov s pískem z rozdrceného křišťálu“, řetězec pláží s bělostným pískem -ostrov Koh Samet. Dvanáct námořních mil od mola Beach Road v Pattayi- korálový ostrov Koh Larn.

read more →