Babička Juliana kralovala 33 let a poté rezignovala. Máma Beatrix vládla 33 let a v roce 2013 také rezignovala. Její syn Vilém Alexander (1967) se v roce 2002 oženil s argentinskou dívkou Maximou (1971), která mu ještě před nástupem na královský trůn porodila tři dcery: Amalia (2003), Alexia (2005) a Ariane (2007).

Den: 1. Čtvrtek, 24. srpna 2017 Praha-Amsterdam
Podle řidičů je to z Prahy do Amsterdamu asi tisíc kilometrů. Do dvoupatrového autobusu na Pankráckém náměstí se v sedm hodin večer nasoukalo ke dvěma řidičům a jedné průvodkyni ještě sedmdesát šest cestujících. Dostal jsem místo v přízemí do uličky a mladou spolucestující z Tábora, která toho moc nenamluvila.

Den: 2. Pátek, 25. srpna 2017 Alkmaar a Amsterdam
V osm hodin ráno jsme přijeli do města Alkmaar, ve kterém se každý pátek (duben-září) koná „nejpopulárnější akce v Holandsku“ – proslulý sýrový trh. Na náměstí byly na zemi vystavené stovky obrovských kulatých bochníků různých sýrů. Slavnostní zahájení, rozuměj dlouhé projevy místních radních, překládané do angličtiny, jsme si užili dvacet minut a odjeli do Amsterdamu. Po hodinové jízdě jsme zaparkovali před chrámem sv. Mikuláše, poblíž hlavního nádraží. Kvůli (přiblblým) předpisům EU jsme měli před sebou dalších devět hodin do následného pohybu našeho autobusu.
První tři hodiny v Amsterdamu nám vyplnila společnou potulkou po středu města naše průvodkyně, která hlasově pokryla čtvrtinu informace-chtivých klientů. Z „českých“ důvodů jsme potulku začali na hlavním náměstí, kde na šestém poschodí obchodního domu jsou záchody zadarmo. Pak jsme proklusali historické centrum, náměstí Dam s Královským palácem, Národní památník, Muzeum Madame Tussaud, Chrám Westerkirke, Květinový trh, Říšské muzeum s parkem, v němž se nachází slavný nápis „I am Amsterdam“, náměstí slavného malíře Rembrandta, Bleší trh, apod. Na Blešáku jsem si nekoupil nic, na Květinovém trhu semínka Bonsai (javor a fíkus) a deset cibulí černého tulipánu.
Po třech hodinách toulání nás zbylo deset. Pak už jsme se všichni rozprchli na dalších šest hodin do přilehlých kanálo-ulic, které se v roce 2010 dostaly na Seznam UNESCO. Těch kanálů je hodně a prý jsou propojeny tisícovkou mostů. Tři hlavní kanály (Panský, Císařský a Princův kanál) vytvářejí v centru města charakteristickou podkovu, takže se tady nemůžete ztratit.
V devět hodin večer, po půlhodinovém čekání, jsem upozornil průvodkyni, že tady náš autobus nikdy nezastaví. Stáli jsme na pruhu pro cyklisty. Měl jsem pravdu. V Amsterdamu jsou prý drahé hotely a tak jsme jeli devadesát kilometrů na sever, do vesnice Made. Před půlnocí jsme dostali magnetické karty od svých pokojů.

Den: 3. Sobota, 26. srpna 2017 Volendam, Amsterdam
Ještě, že jsem měl otevřené okno na náměstí s věží. Takže mne v sedm hodin probudily věžové hodiny. Můj cestovní budík si ani nepípl. Po hotelové snídani jsme odjeli do skanzenu větrných mlýnů – Zaanse Schans, dvacet kilometrů severozápadně od Amsterdamu. Dřevěné domy ze 17. století a šest větrných mlýnů (jeden původní, pět replik). V přízemí každého mlýnu byla nějaká prodejna nebo výrobna. A spousta turistů. No, trochu mi to připomínalo Disneyland.
Další zastavení bylo ve Volendamu. Malebné rybářské městečko (20 000 obyv.) se čtyřmi kostely. Prý se říká, že „Kdo chce vidět opravdovou krásu Holandska, musí vidět Volendam.“. Naprosto souhlasím. Hodina volna na prohlídku byla krátká.
O hodinu později jsme už zase byli v Amsterdamu na „II. část prohlídky“. Byly tři hodiny, takže – odjezd autobusu z města byl o půlnoci. Podle průvodkyně jsme se měli jít podívat do dalších ze šedesáti muzeí a galérií, které jsme si včera nestihli prohlédnout. Asi dvacítka z nás projevila zájem o večerní hodinovou jízdu motorovou lodí po kanálech – grachtech. Poté jsem se tři hodiny loudal po Čtvrti červených luceren, protože muzea zavírají v pět hodin. Tady snad byli všichni zahraniční turisté a polovina místních občanů mladších třiceti let. Ve veřejných prostorách je sice od roku 2008 zákaz kouření tabákových cigaret, ale netýká se to konopných cigaret. Takže nejenom v restauracích a kavárnách, ale také na ulicích linula příjemná nasládlá vůně. Nesmírně pohodová atmosféra neměla chybu. Určitě k tomu přispělo i hezké pozdně letní slunečné počasí a několik heinnekenů.
Před půlnocí jsme zahájili tisíc kilometrový přesun do Prahy se třemi čůracími zastávkami.

Den: 4. Neděle, 27. srpna 2017 Amsterdam-Praha
Cestou na Pankrác se nic zvláštního nepřihodilo a tak jsme před polednem zatleskali oběma řidičům za bezpečnou jízdu. Takže – dvacet dva hodin v autobusu, čtyřicet dva hodin v Nizozemském království.